Přiznám se, že k napsání následujících řádků mě vede pouze povinnost „informovat, než jakákoliv radost z účasti na této akci.
O tomto vrcholu celosvětového výstavního snažení bylo už hodně řečeno a napsáno, ale naše tradiční výstavní skupina (Růžičkovi, P. Landová, překladatelka Jarka a tentokrát i Klimentovi), máme pocit, že jsme se asi zúčastnili jiné akce, než o jaké se s velkou pompézností psalo. Náš dojem je bohužel zcela opačný..
Je samozřejmě pravda,že jsme byli pozitivně naladěni z poměrně dobrých výsledků jak z našich výstav, tak zejména z pro nás nezapomenutelné výstavy v Paříži. A tak by se mohlo zdát, že náš negativní dojem z Dortmundu je způsobený obdrženými známkami: VD.. VD.. VD.. VD.. Ale není to tak zcela přesné.
Od světové výstavy jsme si slibovali zejména to co většinou chybí českému výstavnictví: Velké kruhy, zázemí pro psy, vystavovatele i diváky.
A pokud k tomu přidáme i naivně očekávanou korektnost v posuzovaní je celkový dojem daleko pod bodem mrazu.
Možná u jiných plemen byli vystavovatelé spokojeni, ale domnívám se že vystavovatelé chrtů museli být většinou těžce rozčarováni.. Umístění kruhů v podzemních garážích, totální absence místa pro diváky — jen vystavovatelé se horko těžko mačkali u svých kruhů.. Špatné osvětlení a nástupy čítajíc mnohdy přes třicet vlkodavů do kruhu o velikosti většího obývacího pokoje - nedaly výstavě určitě ten správný šmrnc… O korektnosti rozhodčích bych se nechtěla blíže rozepisovat, neboť bych mohla svými slovy ublížit majitelům vítězných psů a mohlo by to být hodnoceno z mé strany jako akt závisti a nepřejícnosti.
Na druhou stranu si však nemohu odpustit několik postřehů: Francouzské a anglické vystavovatelé znechuceně a zcela nahlas skandující: It´s crazy.. stupid u závěrečné soutěže o titul BOB.., paní rozhodčí, běžně listující v katalogu, která poté co zjistila, že jí natáčím na kameru ho předala zapisovatelce a směle v této lustrační činnosti pokračovala... atd..
Jediné co mě skutečně mrzí nejsou obdržené známky VD.. (vždyť velmi dobrá ze světovky není neúspěch), ale to, že jsme sami neodstoupili. Osobně hodnotím posuzování z velké míry jako frašku za nemalý peníz.. Po této výstavě jsme se našim psům omluvili a slíbili jsme jim, že oni v žádném případě Německo ani německého rozhodčího neuvidí.. (I když se musím sklonit před výkonem p. rozhodčí, která posuzovala velmi početné třídy Irských vlkodavů několik dlouhých hodin bez jediné přestávky...)
Přišli jsme,viděli jsme a .. už nikdy více industriální Dortmund..
Aktuality